Termínovka.cz

Vynikající český triatlonista Filip Ospalý ohlásil na jaře konec profesionální kariéry. V neděli 3.7. se postavil na start závodu Ironman 70.3 v norském Haugesundu. V cíli se radoval ze třetího místa. Čeští závodníci budou mít možnost s ním poměřit síly na blížícím se TRIPrague.

Na závodě Ironman 70.3 v norském Haugesundu jsi získal bronzovou medaili. Jak se ti závodilo?

Po startovním výstřelu šli dopředu favorizovaní plavci Peter Kerr a Mark Threlfall. Za nimi se zařadil Henrik Hyldelund, Nils Frommhold, Gustav Iden a já a po dvaceti minutách a několika vteřinách jsem společně vylézali na břeh zkráceného plavání. Depo v Haugesundu je komfortní na hřištích s umělým povrchem. Do čela šel nezadržitelně mladý Nor Iden a za hned za ním ještě jeden další Nor z hobby kategorie. Čekal jsem výpad Dánského závodníka, který před třemi týdny při Challenge Billund -Herning prolétl na kole trať jako první a nadělil mi 8 minut. Ale zatím se nic nekonalo. Pouze déšť a trať nahoru a dolů, doleva a doprava. Na 10. km jsem se tak usadil na čele závodu a vychutnával jsem si požitek z jízdy za autem časomíry. Při prohlížení startovní listiny jsem v to před závodem moc nevěřil. Ale stalo se, tak mě to hrálo u srdce. Vůbec mi nevadilo, že na nejsevernější části tratě kola lilo jak z konve.

Co se dělo v dalším průběhu cyklistiky?

Na 30. km se pořadí naší šestičlenné skupiny změnilo. Do čela sel Hyldelund, po něm Frommhold, za něj se zařadil další Němec Brauer, pak já a za mnou Iden a již zmiňovaný hobík. Takhle jsme projížděli všechny zákoutí norské krajiny na mokrých silnicích až na 70.km, kdy jsme projížděli Haugesundem. V něm do toho šlápl Hyldelund a na 20ti km okruhu na jih od města nám nadělil skoro 2 minuty.

Jak vypadal průběh běžeckého půlmaratonu?

Do depa tak po Hyldelundovi dojel Nils, já, Brauer, Gustav a hobík. Z depa neuvěřitelně rychle vypálil mladý Gustav a začal se vzdalovat. Ke mně se na druhém kilometru seběhu k cíli přidal Nils a společně jsme se dívali, jak nám Gustav utíká. Na 3. km jsme predběhli Hyldelunda a čekali, co bude. Nilsův doprovod na kole nám říkal aktuální ztrátu, která stále narůstala, takže se Nils schoval v proti větru za mě a vydržel tam celý první okruh, ale to mně vůbec nevadilo. V polovině trati měl mladík k dobru necelé 2 minuty. Při průběhu kolem místních kamarádů Gustava na 13. km na nás křičeli, ať zabereme, že je mu teprve 20 let. Ale zároveň nás povzbudili tím, že už ztrátu začínáme stahovat.

Kde se rozhodovalo?

Info o stahování byl impuls pro Nilse, který šel přede mě a začal udávat tempo. Na 16. km už to byla jen minuta a něco, ale taky pár metrů mé ztráty na Nilse. Ztráta se bohužel začala zvětšovat, i přesto že jsme oba dva zrychlovali – Gustav už byl totiž na dohled. Místní diváci v cílovém prostoru na nábřeží šíleli, protože to nakonec Norovi stačilo k vítězství. Nils doběhl cca půl minutou za ním, já pak další cca půl minuty na třetím místě.

Jak hodnotíš tento bronz?

Sice je 3. místo mým nejhorším výsledkem ve čtyřech startech tady v Haugesundu, ale jsem spokojen. Forma stále stoupá, především ta běžecká, která byla poznamenána zraněním nejvíce. Čas 1:12:35 je o tři minuty rychlejší, než před třemi týdny na závodě v Dánsku a to je navíc tato trať náročnější. I kolo za 2:09 je fajn – nevím, zda jsem se tu někdy dostal pod 2:10. Ale to jsem jezdil vždy sám, dnes jsem jel ve skupině.

Které další závody máš letos za sebou a jak se ti dařilo?

Mám za sebou dva závody Challenge Rimini a Challenge Billund-Herning, kde jsem se umístil na 3. a 4. místě. Vypadá to sice pěkně, ale chtěl jsem být lepší.

Jak jsi spokojen se současným tréninkem?

Bohužel jsem se v minulých dvou měsících potýkal se zraněním, takže k maximální spokojenosti něco chybí. Ale vypadá to, že už je vše špatné pryč a výkonnost jde nahoru. Prověřím to na nadcházejícím závodě v Norsku.

Blíží se domácí „tahák“, triatlonový závod v centru Prahy – TRIPrague. Jak se budeš chystat na tento závod?

Příprava bude pobíhat stejně jako na každý jiný závod. To znamená, že po předešlém závodě si odpočinu, i když na začátku července o trochu víc, než je obvykle a pak se dlouhými nebo rychlými tréninky budu snažit vyladit formu na 30. července odpoledne.

Na startu bude mnoho silných domácích závodníků. Koho považuješ za největšího konkurenta v cestě za obhajobou loňského triumfu?

Za konkurenty považuji všechny, kdo se postaví na start – každý má nějakou šanci na úspěch a někoho podcenit se nevyplácí. Navíc je to velmi dobrý závod pro diváky – na třech okruzích cyklistiky a čtyřech běhu, takže s většinou závodníků se během závodu potkám.

Prozradíš, s jakou taktikou půjdeš do závodu?

Samozřejmě, že taktiku neprozradím.

V čem je pro tebe tento závod specifický?

Specifický je pro mě tím, že je v centru Prahy a má určitou přidanou hodnotu. I když vím, že ne všichni závodníci ji ocení. Je málo středních triatlonů po světě, které se konají v hlavním městě.

Je něco, co ti v tomto závodě nevyhovuje?

Nevím, zda mě něco nevyhovuje, ale asi je to zanedbatelné, protože kdyby mi to vadilo moc, na start takového závodu bych se nepostavil!

V rámci tohoto triatlonového víkendu se budou konat i závody pro děti. Letos budeš mít na startu své dvě děti. Jak se těší na závod?

Naše děti rádi závodí. Takže ano, těší se.

Vedete je s manželkou ke sportování?

Vést je nemusíme. Samy vidí, že já i manželka sportujeme, tak to berou jako samozřejmost a sport je baví. A je jedno, zda hrají nějaký kolektivní sport ve škole, v kroužku, jedou s námi na kole, na bruslích, plavou v bazénu nebo moři nebo v zimě lyžují, bruslí nebo sáňkují.

Byl bys rád, kdyby se věnovali na stejné úrovni jako jejich otec?

Do ničeho je nenutíme a samy si vyberou, zda budou chtít dělat nějaký sport na vyšší úrovni. S naší maximální podporou mohou počítat, stejně jako oni  podporují nyní mě.

Na jaře jsi ohlásil konec kariéry profesionálního triatlonisty. Je to stále tak, nebo jsi to ještě přehodnotil?

Čím je sportovec starší, tím to, že je aktuální sezóna jeho poslední, je více pravděpodobné. U mě je tato pravděpodobnost na 99%. Samozřejmě stát  se muže cokoliv…