David Janda z týmu SK Kola Víšek se po víkendu může pyšnit titulem novopečeného mistra republiky v zimním triatlonu. V Jablonci nad Nisou si poradil se zbytkem startovního pole, včetně velkého favorita Pavla Jindry a díky skvěle zvládnuté běžkařské části si dojel pro zlatou medaili. O své přípravě a průběhu závodu se rozpovídal v našem rozhovoru.
Nejčastěji jezdíš závody terénního triatlonu, kde patříš do tuzemské špičky. Občas si ale dáš i silniční verzi, na silně obsazeném Czechmanovi jsi nahlédl do první desítky celkového pořadí. V sobotu ses stal mistrem republiky v zimním triatlonu. Jaké máš s tímto triatlonovým odvětvím zkušenosti?
Od roku 2009 je to můj asi 17. závod v ZTT. Minulé dvě sezony jsem vynechal, protože se většinou pro nedostatek sněhu pořádaly duatlony a také jsem se více zaměřil na MTB závody. Nejčastěji jsem jezdil do Vimperka, kde jsem ze začátku bojoval o titul akademického mistra. Mými nejoblíbenějšími závody jsou zmíněný Vimperk a Praděd. V Jablonci se mi nikdy nedařilo, byl to vždy první závod v ČP, na který jsem nebyl ještě 100% připraven, tak jsem ho většinou vynechával. Teprve letos při třetí účasti se mi podařilo vyhrát první titul MČR.
Jak ses na tento závod chystal?
Na závod jsem se připravoval předchozí dva víkendy v Bedřichově. Kombinoval jsem běžky a běh ve 2–3 fázích. Za tuto mini lednovou přípravu jsem naběhal 76 km a na běžkách jsem strávil 8 dní. Na kole jsem bohužel seděl naposledy někdy na konci října, proto jsem šel do závodu s velkou neznámou. Tím, že je to letos jediný a v Jablonci poslední závod, chtěl jsem se pokusit o co nejlepší výsledek. Nejvýše jsem mohl pohlížet na druhé místo, protože vždy, když startoval náš nejlepší zimní triatlonista a můj zimní tréninkový kolega Pavel Jindra, jsem skončil nejlépe druhý. Toto vítězství je pro mě dvakrát cennější.
V cíli jsi na Pavla měl něco přes minutu. Kde se rozhodovalo?
Závod jsem od začátku až do cíle prolétl v maximálním možném režimu. Na začátek běhu jsem nasadil vyšší tempo s dobrými běžci, abych si vytvořil prostor, kam propadat. Do depa jsem se dotrápil na konci první desítky, naštěstí v kontaktu s Pavlem.
Jak se ti jelo v cyklistické části?
Po běžecké části jsem si udělal ideální kombinaci pro stíhací jízdu, kterou mi ale překazila žlutá karta a stopka. Na kolo jsem naskakoval u rozhodčího v domnění, že je u čáry pro nasednutí na kolo, bohužel stál dva metry před ní. Začal jsem stíhací jízdu nejprve k silné skupince s Pavlem, poté jsme společně dojeli první skupinu. V třetím ze čtyř okruhů jsme se pokusili s Pavlem o nástup, ale bez výsledku. Takže jsme posledním okruhem projeli v poklidu ve skupině asi 6 lidí. Rozhodující tedy bylo depo, výběh s lyžemi na biatlonový stadion a 3 těžké okruhy.
Posledních osm kilometrů na běžkách v těžkém pomalém sněhu muselo být náročné. Jak hodnotíš poslední část závodu?
Každý zvolil jiný způsob přesunu. Někdo běžel v lyžařských botách, někdo v cyklo tretrách s botami na lyžích a někdo dokonce v teniskách. Depo a přesun jsem měl rychlý a na běžky jsem vyrážel jako první. Celou dobu jsem čekal, kdy se propadnu na mojí vysněnou druhou pozici. Letos poprvé jsem měl profesionálně namazáno díky novému týmu SK Kola Víšek a lyže mě dovezly pro první vítězství v ZTT. S mázou a mým výkonem jsem byl spokojen.
Ředitel Petr Jandera nešetřil při hodnocení závodu superlativy. Co říkáš na jablonecký šampionát z pohledu organizace a atmosféry?
Na závodě bylo plno známých a myslím si, že si tento poslední závod všichni užili. V Jablonci jsou ideální podmínky pro ZTT. Příjemné je zázemí v tělocvičně, kde se dá pohodlně převlíknout a rozcvičit. Díky biatlonovému stadionu se zasněženým okruhem se dá pořádat ZTT i v těchto nezimních podmínkách. Jen tu cyklistickou část bych uvítal techničtější.
Proběhly nějaké oslavy šampiona?
Oslavil jsem to klasicky s přítelkyní Danielou a psíkem Argem a v ruce se sklenicí vína. Také jsem si užíval, že jsem díky závodu doma dříve než v půl desáté jako každý jiný pracovní den.
Zimní triatlon byl na našem území jediným a letos posledním. Co máš pro letošek ve svém závodním kalendáři?
Plán závodů mám lehce načrtnutý, ale vše se odvíjí od pracovního nasazení a povinnostmi do školy. Když nebudu mít dostatečně natrénováno, do žádných velkých akcí se nepohrnu. Takže to asi skončí klasicky, jako poslední dvě sezony na MTB závodech s pár krátkými terénními triatlony a duatlony.